Druhy oblaků
Cumulonimbus je mohutný a hustý oblak nízkého patra, který vertikálně roste do velkých výšek. Má podobu hor nebo obrovských věží a alespoň část jeho vrcholu je obvykle hladká nebo vláknitá či žebrovitá a téměř vždy zploštělá. Tato část se rozšiřuje do podoby kovadliny nebo širokého chocholu. Oblak cumulonimbus je nebezpečím pro letadla. Je doprovázen silnými vzestupnými a sestupnými proudy, nárazovitým větrem, přívalovými srážkami a elektrickou aktivitou.
Cumulus je druh oblaků vznikajících konvekcí a patřících do nízkého patra. Velikost cumulů se může v závislosti na podmínkách značně lišit. Cumuly se vyvíjejí směrem vzhůru ve tvaru kup, kupolí nebo věží. Jejich horní kypící část má často podobu květáku. Části oblaku ozářené Sluncem bývají nejčastěji zářivě bílé, základna oblaku bývá poměrně tmavá a téměř vodorovná.
Stratus patří k oblakům nízkého patra. Je to většinou šedá oblačná vrstva s jednotvárnou základnou, z níž vypadává mrholení. Skrz něj prosvítající Slunce má zřetelné obrysy. Někdy se stratus vyskytuje v podobě roztrhaných chuchvalců.
Stratocumulus je oblakem nízkého patra. Šedé až bělavé skupiny nebo vrstvy oblaků, které mají téměř vždy tmavá místa. Skládá se z částí podobných dlaždicím, oblázkům apod. Jednotlivé části oblaku spolu mohou souviset nebo být oddělené.
Nimbostratus je oblak nízkého patra. Bývá tmavý, beztvarý a dostatečně hustý na to, aby zakryl Slunce i Měsíc. Z nimbostratu může padat vytrvalý rovnoměrný déšť nebo sníh.
Altostratus je oblakem středního patra. Šedavá nebo modravá oblačná vrstva s vláknitou nebo žebrovitou strukturou nebo též bez patrné struktury. Pokrývá úplně nebo částečně oblohu, místy jsou patrné obrysy Slunce.
Altocumulus je oblak středního patra a skládá se převážně z vodních kapek. Často ho tvoří válce, které jsou uspořádány do řad nebo do vln či zřetelně oddělených kulovitých kup. Oblak bývá bílý nebo šedý, případně obojí.
Cirrus je typickým oblakem vysokého patra. Je složen z ledových krystalků a má jemný, roztrhaný a vláknitý vzhled. Cirrus vzniká nejčastěji stoupáním stabilního vzduchu. K tomu dochází na frontách. Jak vzduch stoupá, kondenzuje čím dál více vodní páry a vznikají různé druhy oblaků. Cirry se tvoří jako poslední a obsahují poslední zbytky vodní páry. Vzduch nad cirrem je velmi suchý. I když cirrus vzniká jako poslední, bývá to první oblak, který vidíme, blíží-li se fronta.
Cirrostratus je složen z ledových krystalků a patří do vysokého patra. Oblak vypadá jako bílý závoj, který dává obloze mléčný nádech. Není dostatečně hustý, aby zakryl Slunce nebo Měsíc, ale může kolem nich vytvářet rozličné halové jevy.
Cirrocumulus je tvořen ledovými krystalky a náleží do vysokého patra. Má tvar bílých útržků nebo kulatých kup. Ty mají pravidelné uspořádání a často připomínají vlnky nebo méně často rovné pruhy. Nepadají z něho srážky.
Bouřka. Blesk rozčísne mračna a hrom zaburácí – někdo se pohledem na výboj rozklepe strachy, jiného přírodní jev fascinuje. Jak složité je bouřku předpovídat? Používané modely neumějí přesně ukázat, kde a v kolik hodin přijde. Složitosti předpovědi bouřek, ale i to, zda jevů přibývá, vysvětluje Roman Volný, vedoucí ostravského předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu.
Bouřky jsou každé léto. Poslední dny budí dojem, že jich přibývá. Četla jsem, že tím, jak se klima vuplynulých čtyřiceti letech otepluje, hromadí se v atmosféře velké množství energie, která v podobě náhlých a silných bouřek ničí vše, co jí přijde do cesty. Je a bude tedy těchto jevů více?
Jedná se opravdu jen o dojem. Statisticky dlouhodobě zaznamenáváme nejčetnější výskyt bouřek v letních měsících nebo na přelomu jara a léta, a léta a podzimu. Není prokázán četnější výskyt bouří v posledních letech. Bouřky byly, jsou a budou.
Nakolik se dají předpovědět?
V současnosti používané numerické modely atmosféry nejsou schopny přesné předpovědi – přesného času a místa vzniku bouřek. Tato záležitost je mimo jejich současné možnosti, přesněji nejsme schopni věrohodně v těchto modelech popsat, natož modelovat vývoj, jevy v měřítku řádově jen několik kilometrů. I z tohoto důvodu selhává přesná lokalizace – předpověď místa výskytu a intenzity bouřek. Numerické modely dokáží poměrně spolehlivě předpovědět podmínky v atmosféře, které jsou vhodné pro vznik bouřkové činnosti. Smysluplně je lze předpovídat nanejvýš s předstihem dvaceti čtyř hodin.
Problém je zřejmě i to, že bouřka netrvá dlouho.
Obvyklá životnost bouřky se pohybuje od desítek minut až po hodinu dvě tři. Nicméně jednotlivá bouřková jádra se mohou opakovaně tvořit nad jedním místem i několik hodin. Většinou se jedná o několik bouřek za sebou. Předpověď na delší časový interval při současných možnostech postrádá smysl.
Bouřky asi ovlivňují předpovědi jako takové, mění je z hodiny na hodinu. Je složité stavět předpovědi? Musíte je často přepočítávat?
Předpověď počasí už v sobě obsahuje informaci o tom, zda budou bouřky, či nikoliv. Domnívám se, že z povahy meteorologických předpovědí nelze tyto informace neustále aktualizovat. Předpovědi aktualizujeme třikrát denně. Na upřesnění si lidé mohou zavolat sloužícímu meteorologovi na našich šesti pracovištích.
Předpověď je skutečně obtížnější tvořit při očekávání bouřek než při očekávaných delších deštích. Důvodem je značná prostorová i časová proměnlivost jevů, které provázejí bouřky. Během hodiny i dvou mohou spadnout srážky výrazně vyšší než sto milimetrů. Jen v lokalitě, kde se vyskytne bouřka, mohou být nárazy větru kolem sto kilometrů za hodinu, kroupy a podobně, zatímco o několik kilometrů dál nemusí být nic nebo nanejvýš hřmění.
Pomáhají vám supermoderní technologie a počítačové modely? Je práce snazší, když máte k dispozici například superprogram Aladin? Máte před sebou několik předpovědních modelů a výpočtů – stále jsou však nejdůležitější zkušenosti meteorologa.
Modely práci meteorologa na jedné straně ulehčují, na straně druhé ji komplikují tím, jak se neustále zvyšují nároky na informace. Dnes chce každý vědět v přesně daném místě přesnou hodinu a stav, případně změnu počasí. Obecnější informace, byť v rámci regionu, již dnes téměř nikoho neuspokojí.
Role meteorologa je stále nenahraditelná právě kvůli zkušenostem a schopnosti analyzovat veškeré dostupné podklady. V neposlední řadě pak ve schopnosti rozhodnout se pro nějakou variantu vývoje počasí. Mnohdy to není vůbec jednoduché – možná právě pro zvyšující se množství nejrůznějších předpovědních materiálů z různých modelů, které se téměř nikdy jednoznačně neshodují.
Současné předpovídání počasí, kdy modely vycházejí z družicového sledování vývoje oblačnosti, je jistě mnohem přesnější než před pár desítkami let.
Přestože jsou meteorologové ve výsledku za svou práci hodnocení negativně, zastávám názor, že kvalita podávaných informací je nesrovnatelně jinde než například před několika lety. Přesnost je bezesporu vyšší. Je to podobné jako se sportem či politikou – vystačím si s tvrzením, že předpověď nevyšla, obzvláště když tomu rozumí každý... Projdeme-li s takovýmto člověkem konkrétní den a konkrétní předpověď počasí, dostaneme se k závěrům, že uvedené tvrzení o nespolehlivosti předpovědi je nepravdivé. Do značné míry jde také o interpretaci informace obsažené v průpovědích počasí.
Máte příklad?
Běžná interpretace běžné předpovědi zní následovně, poté zazní předpověď a za ní mediální interpretace: Polojasno až oblačno, místy přeháňky, ojediněle bouřky, nejvyšší teploty 22 až 25 stupňů Celsia – tedy: vezměte si deštníky, bude pršet! S tímto se setkáváme dnes a denně!
Dočkáme se někdy stoprocentně úspěšných předpovědí?
Obávám se, že ne. Jedná se o předpověď, tedy o vývoj stavu budoucího. Spíše si budou muset lidé zvykat na takzvané pravděpodobnostní předpovědi, především s prodlužující se délkou takové předpovědi. Nedozvíte se tedy, že teploty za týden budou překračovat 30 stupňů, nýbrž „jen“ teploty budou s 30procentní pravděpodobností překračovat za týden 30 stupňů Celsia. Na takové informace však veřejnost zatím není dostatečně připravená. Zřejmě budu vždy zastáncem opravdu krátkodobé předpovědi na jeden dva dny – pokud možno regionální s častější aktualizací.
Nakolik jsou spolehlivé předpovědi na dva tři dny dopředu a jak vyhlídky sedmi- či osmidenní?
Spolehlivost krátkodobých předpovědí je komplikovaná. Hodnotí se například úspěšnost předpovědi teploty, oblačnosti, srážek v procentech plochy výskytu, množství srážek v milimetrech za čtyřiadvacet hodin, výskyt mlh a bouřek a další věci. Na jeden den dopředu se pohybuje během roku v průměru mezi 90 až 95 procenty. Na dva dny mezi 80 až 90 procenty a pod 80 procent na tři a více dnů, především díky nespolehlivosti předpovědi srážek.
Je pravda, že prodáváte předpovědi lokálního charakteru? Letištím, nebo třeba filmařům, pivovarům? Teoreticky: chci zítra odjet na třídenní dovolenou do Lipové v Jeseníkách, mohu si u vás objednat předpověď pro toto místo v daný čas?
Na jedné straně ano, prodáváme. Jsme „nuceni“ vydělávat prodejem toho, co nemusíme poskytovat „ze zákona“. Na druhé straně se například meteorologické předpovědi objevují na webech Českého hydrometeorologického ústavu.
Pokud jde o výlet do Lipové?
Doporučil bych zavolat si na komerční linku. Meteorolog vám zodpoví dotazy, s tím, že úspěšnost předpovědi není stoprocentní. Lidé nám volají velmi často, takže usuzuji, že svou váhu pro případná rozhodnutí mají.
Jak vidíte předpověď z pohledu bouřek na nadcházející dny? Bude nám opět nad hlavou burácet?
Postupně se ke konci srpna dostaneme do závěru bouřkového období letošního roku. To ovšem neznamená, že již pro letošní rok máme vše za sebou. Nicméně podmínky v atmosféře vhodné k nějakým extrémním projevům budou čím dále méně vhodné. Ve své praxi jsem ovšem zaznamenal, že z pohledu meteorologa nemáme výrazně „klidnější“ roční období.
S podzimem a zimou přijdou, alespoň zatím každý rok dorazily, problémy s takzvaným inverzním charakterem počasí, kdy se zhoršují rozptylové podmínky, začne padat sníh. I v zimě se může vyskytnout sněhová bouře, na jaře pak bude odtávat sníh, v závislosti na jeho množství a rychlosti odtávání bude voda odtékat koryty řek, někde se možná i rozlévat, a kruh se uzavře vstoupením během jarních měsíců do další bouřkové, možná povodňové, sezony.
2025 ©